Éra globálního a propojeného světa pomalu končí. Politickoekonomické trendy nastartované krizí v roce 2008 umocnila pandemie a následně válečný konflikt na Ukrajině. Jenže zatímco některé tato více fragmentovaná světová ekonomika děsí, pro investory může být nový řád příležitostí.
Fenomén deglobalizace bude mít mnohé následky na politický a ekonomický život kolem nás. Například se dá očekávat, že vzhledem k nárůstu četnosti krizí, destabilizaci dodavatelských řetězců, snaze o dekarbonizaci a soběstačnost se změní struktura národních ekonomik. Z užšího pohledu struktura národních ekonomik zemí EU.
Taktéž se dá předpokládat pokračující nespokojenost s výsledky globalizačního přístupu v rozvinutích zemích. Důsledek? Návrat protekcionismu v důsledku znamenající prosazování národních zájmů a preferování obchodní výměny mezi zeměmi vyspělého, západního světa. Vše zatím nasvědčuje tomu, že západní svět se poučil a totalitní, resp. diktátorské země se postupně dostávají na vedlejší kolej.
To všechno jsou faktory, s nimiž by dnes investoři měli počítat při tvorbě svého portfolia. Jak konkrétně? Deglobalizace přinese zvýšený tlak na firmy a jejich fungování. Je stále složitější generovat marže a zisky. Dnešní realitou jsou zvyšující se náklady na pracovní sílu a energie, vyšší úrokové sazby nebo stále se zrychlující potřeba investic do nových technologií. Rozsáhlé změny v distribučním a dodavatelském řetězci přinášejí s sebou dodatečné, vyvolané náklady.
Deglobalizace však přináší zásadní, pozitivní prvek ve formě zacílení na lokální ekonomické aktivity. Nezbytnost nově budovat alespoň částečnou soběstačnost v celé řadě odvětví vede k renesanci průmyslových odvětví, která byla vyhoštěna z Evropy do Asie.
Aktuálně panující negativní nálada na burzách spláchla výnosy tradičních portfolií složených z akcií a dluhopisů. Východisko pro investory se nabízí ve formě zařazení alternativních investic do portfolia. Například nemovitostní fondy mohou být jednou ze zajímavých forem pro dosažení vyššího stupně diverzifikace, mají totiž dlouhodobě prokázanou nízkou korelaci s akciemi a dluhopisy.
Už dnes lze i ve střední Evropě potvrdit, že pokud se jednotliví investoři vydali tímto směrem, dokázali vzdorovat poklesu výnosů z tradičního portfolia a udržet v roce 2022 výnos svého portfolia v černých číslech. Některé nemovitostní fondy, zaměřující se především na průmyslové nemovitosti, totiž dosáhly ročního zhodnocení vyššího, než je inflace. Investice do teritoria, které investor zná, do oborů, které považuje za perspektivní, a do tříd aktiv, kterým věří, jsou základními stavebními kameny portfolia.
Pokud jde o specifická odvětví, kam v rámci realokace portfolia investovat, lze je relativně dobře asociovat s projevy deglobalizace. Umělá inteligence, automatizace a robotizace je lékem kupříkladu na klesající počet lidí v produktivním věku a obecně na zvyšující se cenu práce. Nejlepším příkladem budiž jejich postupné nasazování ve výrobách, skladech a logistických centrech napříč západním světem.
Další zajímavou investicí jsou dnes společnosti zabývající se obnovitelnými zdroji energie, recyklací či dekarbonizací. Proces zelenání průmyslu v Evropě je vzhledem k politickému tlaku, a již schválené legislativě, nezastavitelný. Zároveň však s výhledem do budoucnosti představuje příležitost, jak investor může zhodnotit své peníze.
Dekarbonizace znamená mimo jiné návrat průmyslu do Evropy a snahu o větší ekonomickou soběstačnost Evropy. Během pandemie jsme viděli s nedostatkem roušek a dalších zdravotnických prostředků, že se nevyplácí spoléhat na nestabilní globální dodavatelské řetězce. Takže dnes existuje snaha vrátit strategická odvětví „zpět domů“.
Investoři pak mají šanci investovat například do private equity fondů zaměřených na progresivní odvětví. Nebo mohou zvolit méně rizikové fondy investující do průmyslových nemovitostí. Vždy by však měli zkontrolovat historii a úspěšnost správce fondu, aktiva a strategii fondu, jak je přidaná hodnota, s tím spojená rizika, zda fond investuje v rámci EU a v jaké konkrétní části EU. To vše hraje významnou roli.
Dlouhodobé trendy v kombinaci s jednorázovými negativními okolnostmi pandemie a války učinily z průmyslových a logistických parků kritickou infrastrukturu pro země a zájem o tyto nemovitosti prudce vzrostl ve spojení s trendy deglobalizace. Dnes je v ČR k dispozici pouze asi 1 % volných ploch k pronájmu v průmyslových parcích a zájem o nové pronájmy zatím neochladl. To udržuje atraktivitu průmyslových nemovitostí jako investičního aktiva na vysoké úrovni.
Realitní fondy si výstavbou moderních průmyslových parků připravují půdu pro postupný návrat klíčových ekonomických odvětví do našeho regionu. A investoři se mohou zúčastnit okamžitě.